Počet obyvatel České republiky k 30. červnu opět překročil hranici 10,7 milionu, pod kterou se dostal v důsledku vysokého počtu zemřelých v prvním čtvrtletí roku. Celkový přírůstek za období leden až červen ve výši 1,2 tisíce osob byl však nejnižší od roku 2014. Počty živě narozených, sňatků i rozvodů za 1. pololetí se meziročně zvýšily. Saldo zahraniční migrace se po loňském propadu vrátilo na úroveň roku 2019.
Počet obyvatel České republiky v průběhu prvního pololetí vzrostl o 1,2 tisíce na 10,703 milionu. Jednalo se o nejmenší populační růst mezi počátkem a polovinou roku za posledních osm let. „Za nízkým přírůstkem obyvatel v 1. pololetí letošního roku stála záporná bilance přirozené měny. Počet zemřelých byl o 21,3 tisíce vyšší než počet živě narozených, zatímco o rok dříve, v 1. pololetí roku 2020, činil úbytek přirozenou měnou pouze 2,6 tisíce,“ říká Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky. Saldo zahraniční migrace dosáhlo 22,5 tisíce osob, mírně tak překonalo hodnotu ze stejného období roku 2019. Oproti roku 2020, kdy možnost stěhování omezila protiepidemická opatření, vzrostlo na 2,5násobek.
Během prvních šesti měsíců roku se živě narodilo 55,0 tisíce dětí – obyvatel Česka. Bylo to o čtyři sta (o 1 %) více než ve stejném období roku 2020. Počet žen v reprodukčním věku přitom dále poklesl. Nejvíce dětí, čtvrtinu z úhrnu, porodily ženy ve věku 29–31 let, resp. ženy ročníků narození 1989–1991. Celkem 25,8 tisíce dětí se narodilo ženám jako prvorozené, druhorozených bylo 21,4 tisíce a narozených ve vyšším pořadí 7,8 tisíce. Podíl dětí narozených v 1. pololetí mimo manželství se meziročně mírně zvýšil ze 47,9 na 48,4 %. Nejvyšší zůstává u prvorozených (59,0 %), naopak nejnižší u druhorozených (38,9 %).
Počet zemřelých ve výši 76,3 tisíce byl v prvním pololetí letošního roku o 19,1 tisíce (o 33 %) vyšší než ve stejném období roku 2020. Největší meziroční přírůstek byl registrován v březnu (o 64 %), v dalších měsících již převis zemřelých postupně klesal. K nejméně úmrtím došlo v červnu (8,5 tisíce) – šlo v letošním roce o první měsíc, kdy byl počet zemřelých meziročně nižší (o 0,3 tisíce). Z celkového počtu zemřelých připadalo 40,8 tisíce na muže (53,5 %) a 35,5 tisíce na ženy, meziroční navýšení bylo výraznější u mužů (o 39 %; u žen o 27 %). Z pohledu pětiletých věkových skupin mezi zemřelými muži převažovali ti ve věku 70–74 a 75–79 let (silné válečné a poválečné generace), zatímco mezi zemřelými ženami bylo nejvíce 85–89letých a 80–84letých (generace narozených v 30. letech 20. století). V porovnání s počtem zemřelých v prvním pololetí roku 2020 bylo letos více úmrtí osob zejména ve věku 75–79 a 70–74 let (o 51, resp. 49 %). Během svého prvního roku života zemřelo celkem 114 dětí, o 16 méně než ve stejném období předchozího roku, což odpovídalo kojenecké úmrtnosti na úrovni 2,1 ‰.
Měsíce leden až červen letošního roku byly obdobím vstupu do manželství pro 14,9 tisíce párů snoubenců. Přestože nadále platila protiepidemická opatření omezující počet svatebčanů, ve srovnání se stejným obdobím roku 2020 bylo letos svateb o 1,2 tisíce (o 8 %) více. V porovnání s předpandemickým rokem 2019 nicméně o 8,2 tisíce méně. Nejvyšší měsíční úhrn sňatků byl zaznamenán v červnu (7,3 tisíce), ve kterém se konala téměř jedna polovina všech sňatků prvního pololetí, naopak nejnižší byl počet sňatků v lednu (0,7 tisíce). Po loňském roce, kdy bylo nejméně sňatků specificky v březnu (po většinu měsíce zákaz konání svatebních obřadů), se tak minimum vrátilo zpět na první měsíc roku. Nejvíce ženichů bylo ve věku 30–34 let, nejvíce nevěst ve věku 25–29 let. U sňatků vyššího pořadí pak převažovali snoubenci 45–49letí.
Do konce června 2021 bylo právně ukončeno rozvodem 10,8 tisíce manželství, meziročně o 0,5 tisíce více. Většinu rozvodů (54 %) iniciovali společným návrhem na rozvod oba manželé. Z pohledu délky trvání manželství bylo rozvodů nejvíce po 2 až 5 letech od uzavření manželství (téměř jedna pětina). Ve srovnání s předchozím rokem stoupl podíl rozvedených manželství, ve kterých žily nezletilé děti (z 59 na 62 %). Rozvodem bylo zasaženo celkem 10,6 tisíce nezletilých dětí.
Podle údajů přebíraných z administrativních zdrojů se do České republiky během prvního pololetí přistěhovalo 36,1 tisíce osob a naopak 13,6 tisíce se jich z ČR do zahraničí vystěhovalo. Saldo zahraničního stěhování tak dosáhlo 22,5 tisíce osob. Ve srovnání se stejným obdobím roku 2020, kdy statistiku ovlivnila kromě protiepidemických opatření také novelizace zákona o pobytu cizinců, bylo letošní saldo 2,5násobně vyšší (ve srovnání s rokem 2019 vzrostlo o 1,5 tisíce). V kladném saldu migrace opět dominovali občané Ukrajiny (13,1 tisíce). Druhé nejvyšší bylo saldo u občanů Slovenska (2,4 tisíce) a třetí u občanů Běloruska (0,6 tisíce). Bilance zahraničního stěhování občanů Česka skončila v záporných číslech (−0,4 tisíce).
Poznámky:
Veškeré údaje se týkají občanů České republiky a cizinců s trvalým pobytem v České republice, občanů třetích zemí s přechodným pobytem na území České republiky na základě dlouhodobého víza (nad 90 dnů) nebo povolení k dlouhodobému pobytu, občanů zemí EU, Norska, Švýcarska, Islandu, Lichtenštejnska a jejich rodinných příslušníků s hlášeným přechodným pobytem na území České republiky a cizinců s platným azylem v České republice. Údaje zohledňují rovněž události (sňatky, narození a úmrtí) českých občanů s trvalým pobytem na území ČR, které nastaly v cizině a byly zaregistrovány zvláštní matrikou v Brně. Veškeré údaje za rok 2021 jsou předběžné.
Zdroj: ČSÚ